MIKTA vyvíjí strategii spolupráce pro společný a globální pokrok
Yogyakarta, Indonésie – „MIKTA je kooperativní rámec středních mocností, který nabývá na významu. Konzultace o plánování politiky poskytuje platformu MIKTA k rozvoji společné strategie založené na výzkumu a datech,“ řekl Dr. Yayan GH Mulyana (vedoucí Agentury pro strategii zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí) jako předseda 4. konzultace o plánování politiky MIKTA. (4. MIKTA PPC) dne 11. května 2023 v Yogyakartě v Indonésii.
V roce 2023 Indonésie převezme roli koordinátora fóra spolupráce MIKTA (Mexiko, Indonésie, Jižní Korea, Turecko a Austrálie). MIKTA PPC je každoroční konzultační fórum pro agentury pro strategii zahraniční politiky zemí MIKTA.
4. MIKTA PCC zahájil generální ředitel pro mnohostrannou spolupráci Ministerstva zahraničních věcí Indonéské republiky, který zdůraznil: „Jako předseda MIKTA se Indonésie zavázala rozšiřovat spolupráci MIKTA s cílem zvýšit svou přítomnost a zajistit skutečné příspěvky k řešení globálních výzev“.
4. setkání MIKTA PPC diskutovalo o regionálních a globálních trendech, jako je kreativní ekonomika, ekonomické oživení a inkluzivní digitální transformace. Proběhly také diskuse na podporu inovací a spolupráce, mimo jiné za účelem posílení civilní kapacity v rámci globálních mírových misí, reformy Rady bezpečnosti OSN a zprostředkovatelské snahy o řešení konfliktů.
Na okraj 4. MIKTA PPC měli delegáti příležitost zažít kulinářské a kulturní bohatství Yogyakarty na vlastní kůži, když je hostil náměstek guvernéra DIY Kanjeng Gusti Pangeran Adipati Aryo Paku Alam X v Bangsal Kepatihan. V místním kontextu se očekává, že tato aktivita podpoří konkrétní spolupráci MIKTA v kreativní ekonomice, investicích a digitální transformaci.
MIKTA má potenciál stát se mostem mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a zeměmi v regionech. MIKTA hraje v dnešní geopolitické a geoekonomické dynamice stále důležitější roli.
Indonéský prezident podporuje urychlení inkluzivního a udržitelného hospodářského rozvoje
West Manggarai, Indonésie – prezident Indonéské republiky Joko Widodo (Jokowi) předsedal 15. summitu Indonésie-Malajsie-Thajsko růstového trojúhelníku (IMT-GT), ve čtvrtek (11.05.2023) v Meruorah Hotel, Labuan Bajo, Východní Nusa Tenggara.
Prezident Jokowi ve svých poznámkách s potěšením sdělil, že uprostřed globální situace v roce 2021 se objem obchodů s IMT-GT podařilo dosáhnout celkem 618 miliard USD.
Prezident zdůraznil, že IMT-GT musí v budoucnu podporovat zrychlení hospodářského růstu, který bude inkluzivní a udržitelný při řešení obtížných budoucích výzev.
„IMT-GT musí být v budoucnu schopnější podporovat zrychlený ekonomický růst, který bude inkluzivní a udržitelný. Protože výzvy před námi nejsou jednoduché. Nejistota zůstává vysoká. Rivalita je stále ostrá a nadále hrozí dominový efekt globálních ekonomických otřesů,“ uvedl prezident.
Prezident také využil příležitosti a povzbudil IMT-GT k posílení spolupráce s cílem urychlit ekonomický rozvoj.
„Rozšiřme ducha spolupráce, zejména s rostoucí konkurenceschopností, konektivitou, cestovním ruchem a investicemi, abychom dosáhli IMT GT Vision 2036,“ uvedl prezident.
V rámci 30. ročníku IMT-GT byl svolán 15. Summit . V tomto věku se IMT-GT rozrostla do zlatého trojúhelníku spolupráce v regionu ASEAN.
„IMT-GT, který vstupuje do 30. roku svého trvání, je zlatým trojúhelníkem spolupráce pro 85 milionů lidí ve 3 zemích,“ řekl prezident.
Prezidenta na jednání doprovázeli koordinující ministr hospodářství Airlangga Hartarto a ministr zahraničních věcí Retno Marsudi.
Letecký pohled na uhelný důl v Bogdanka, Polsko 26. srpna 2022.
VARŠAVA/BOGDANKA, 27. srpna 2022
V polských vedrech pozdního léta stojí desítky osobních a nákladních aut v uhelném dole Lubelski Wegiel Bogdanka, zatímco obyvatelé obávajíce se zimního nedostatku čekají dny a noci, aby se ve frontách zásobili palivem na topení. připomínající komunistické časy.
Artur, 57, důchodce, přijel v úterý ze Swidniku, asi 30 km (18 mil) od dolu ve východním Polsku, v naději, že nakoupí několik tun uhlí pro sebe a svou rodinu.
„Dnes byly umístěny záchody, ale neteče voda,“ řekl po třech nocích, kdy spal ve svém malém červeném hatchbacku ve frontě náklaďáků, tahačů tahajících přívěsy a soukromých aut.
„To je mimo představivost, lidé spí ve svých autech. Pamatuji si komunistické časy, ale nenapadlo mě, že bychom se mohli vrátit k něčemu ještě horšímu.“
Arturova domácnost je jednou z 3,8 milionů v Polsku, které jsou závislé na uhlí pro vytápění a nyní čelí nedostatku a růstu cen poté, co Polsko a Evropská unie uvalily embargo na ruské uhlí po únorové invazi Moskvy na Ukrajinu.
Polsko zakázalo nákupy s okamžitou platností v dubnu, zatímco blok nařídil jejich zrušení do srpna.
Zatímco Polsko ročně vyprodukuje přes 50 milionů tun z vlastních dolů, dovážené uhlí, velká část z Ruska, je běžnou součástí domácností kvůli konkurenčním cenám a skutečnosti, že ruské uhlí se prodává v kusech, které jsou vhodnější pro domácí použití.
Rostoucí poptávka donutila Bogdanku a další státem kontrolované doly k přídělovému prodeji nebo nabízení paliva jednotlivým kupujícím prostřednictvím online platforem v omezeném množství. Artur, který si nepřál uvést své celé jméno, řekl, že shromáždil papíry od své širší rodiny v naději, že vyzvedne všechny jejich příděly paliva najednou.
Důl plánoval v pátek prodat palivo pro asi 250 domácností a v prodeji bude pokračovat i o víkendu, aby se zkrátily čekací doby, řekla agentuře Reuters Dorota Choma, mluvčí dolu Bogdanka.
Limity jsou zavedeny, aby se zabránilo hromadění a ziskuchtivosti nebo dokonce prodeji míst ve frontě, řekl Choma.
Stejně jako všechny polské uhelné doly Bogdanka obvykle prodává většinu uhlí, které vytěží, do elektráren. V loňském roce prodala méně než 1 % své produkce individuálním klientům, takže postrádá logistiku, aby prodala palivo přímo maloobchodním kupujícím.
Lukasz Horbacz, šéf polské obchodní komory s uhlím, uvedl, že pokles ruského dovozu začal v lednu, kdy Moskva začala využívat železniční tratě pro vojenskou dopravu.
„Hlavním důvodem nedostatku je ale embargo, které vstoupilo okamžitě v platnost. Obrátilo trh vzhůru nohama,“ řekl agentuře Reuters.
Mluvčí Weglokoks, státního obchodníka s uhlím, který má vládou za úkol zvýšit dovoz z jiných zemí, se odmítl vyjádřit, zatímco ministerstvo klimatu nebylo k dispozici. Vládní představitelé opakovaně tvrdili, že Polsko bude mít dostatek paliva, aby pokrylo poptávku.
Polsko je v posledních letech nejhlasitějším kritikem politiky EU v oblasti klimatu a věrným obhájcem uhlí, které vyrábí až 80 % jeho elektřiny. Těžba uhlí však neustále klesá, protože náklady na těžbu na hlubších úrovních rostou.
Spotřeba uhlí zůstala většinou stabilní, což vedlo k postupnému růstu dovozu. V roce 2021 Polsko dovezlo 12 milionů tun uhlí, z toho 8 milionů tun pocházelo z Ruska a využívalo je domácnosti a malé teplárny.
Polsko v červenci nařídilo dvěma státem kontrolovaným společnostem dovážet několik milionů tun paliva z jiných zdrojů, včetně Indonésie, Kolumbie a Afriky, a zavedlo dotace pro majitele domů, kteří čelí zdvojnásobení nebo ztrojnásobení cen uhlí od loňské zimy.
„Až 60 % těch, kteří využívají k vytápění uhlí, může být postiženo energetickou chudobou,“ řekl Horbacz.
Po návratu do Bogdanky Piotr Maciejewski (61), místní farmář, který se v úterý připojil do fronty, řekl, že je připraven na dlouhé čekání.
„Můj traktor stojí ve frontě, jdu se domů vyspat,“ řekl.
