Sezóna na úpatí Vysokých Tater v Polsku je zachráněna. Ruských turistů je nedostatek a Poláci kvůli vysoké inflaci brzdí útratu na dovolené – arabským hostům však zvoní pokladny. Přijíždějí do Zakopaného ve velkém počtu a tu a tam způsobí malý kulturní šok.
Na začátku sezony byli hoteliéři a majitelé restaurací na úpatí Tater v Polsku přímo zoufalí – polští turisté se drželi stranou, odrazovali je vysoké ceny – a ti, co přijeli, snižovali útratu, kde se dalo. Z pochopitelných důvodů se neúčastnili ani turisté z Ruska a Běloruska, kteří oblast v posledních letech masově navštěvovali. „Katastrofe“ se ale podařilo odvrátit díky návštěvníkům z Arabského poloostrova.
Arabští turisté přicházeli do Zakopaného ve velkém počtu ještě před pandemií koronaviru, obvykle během hlavní sezóny a obvykle na dva až tři týdny. Celé rodiny bydlely v drahých hotelech nebo si pronajímaly celé domy či byty, většinou ty nejluxusnější v okolí. Po vypuknutí pandemie se však turistický ruch z Blízkého východu zastavil. Nyní se „šejkové“, jak se v Polsku běžně nazývají rekreanti z Blízkého východu, vracejí.
„Naštěstí tam jsou. Zaplnili mezeru, kterou tu zanechali hosté z Běloruska a Ruska, které tu už nevidíme,“ říká Emilia Glista z poradenské a marketingové agentury Joint System.
Arabská střední třída přichází díky ústnímu podání
Je také evidentní, že se změnila struktura arabských návštěvníků. Mezitím se zdá, že do Zakopaného přijíždějí i méně bohatí arabští turisté – nejen ti nejbohatší jako před pandemií. Podle hoteliérů nyní přichází arabská střední třída. Hosté z Blízkého východu se nyní ubytovávají v ubytování velmi odlišných standardů, již nejen v těch nejdražších. Můžete vidět i výrazně menší rodiny nebo skupinky mužů, kteří cestují sami.
S největší pravděpodobností jde o výsledek „šeptavé propagandy“, jak Polsko v arabských zemích téměř neinzeruje. „Zakopane se dostává do povědomí občanů Kataru, Bahrajnu nebo Spojených arabských emirátů pouze prostřednictvím rozhovorů. Je to vzrušující jev, protože tatranský region si na Blízkém východě nedělá reklamu,“ zdůrazňuje Karol Wagner z tatranské obchodní komory. .
Podle předběžných odhadů jde v současnosti o největší skupinu zahraničních turistů v oblasti – téměř každý druhý zahraniční host v Zakopaném pocházel z Arabského poloostrova. Letecká společnost Flydubai otevřela spojení mezi Krakovem a Spojenými arabskými emiráty v roce 2018. Průměrná cena za zpáteční let se aktuálně pohybuje kolem 350 eur.
Místo horských túr procházky a nákupy
Zatímco polští turisté putují po horských stezkách a obdivují krajinu z výšky, návštěvníci z Blízkého východu tráví dovolenou úplně jinak. Více než lezení na vysoké hory si cení klidné procházky městem. Nanejvýš můžete vyjet lanovkou na Kasprowy Wierch nebo koňským povozem ke známému horskému jezeru Morskie Oko.
Jinak bude váš prázdninový den relativně klidný: snídaně v hotelu, koupání v aquaparku, nákupy v ulici Krupówki, slavná promenáda v Zakopaném nebo projížďka kočárem městem. Blízkovýchodní turisté říkají, že Zakopane mají rádi zejména v létě, protože je velmi zelené a mnohem chladnější než jejich domov. Dokonce si to užívají, když prší, což pro Poláky většinou znamená zkaženou dovolenou.
Polské sladkosti dobývají arabské patra
Turisté z arabských zemí jsou atraktivní zákazníci, ale také nároční. Očekávají vysoký standard služeb, což vyžaduje větší nasazení. Při nakupování jsou také poměrně vybíraví. Kupují hlavně místní řemeslné výrobky, zvláště pokud mají štítek „hand made“.
Obzvláště však preferují polský med, protože sladkosti jsou hluboce zakořeněny v arabské kultuře. Jsou připraveni za to výjimečně utratit několik stovek zlotých, a to i bez smlouvání, které je v jejich kultuře tak běžné. Skutečným nákupním hitem mezi turisty z Blízkého východu jsou také známé polské karamelové cukrovinky Krówki.
Jen před několika dny polská média široce informovala o „šejkovi z Dubaje“, který šel s několika svými manželkami do cukrárny a nechal si zabalit pytel Krówki pro každou ze svých nevěst – účet prý činil 2 500 złotů (asi 560 eur).
Masa z rituálních porážek je stále nedostatek
Jen místní gastronomie těží z arabských návštěvníků jen v omezené míře. Ze strachu ze žaludečních potíží se vyhýbají rustikálním horským hostincům s tradiční regionální kuchyní. Některé z nich jsou omezeny na stravování nabízené hotely v rámci ubytovacího balíčku.
Jiní dávají přednost večeři v italských restauracích, protože jsou považovány za neutrální a bezpečné a nabízejí mnoho těstovinových jídel, kuřecího masa a mořských plodů. Alkohol si obvykle objedná pouze jeden ze sta blízkovýchodních turistů, hlásí číšníci v místních restauracích.
„Moc k nám nechodí, mají raději kavárny a cukrárny,“ říká číšnice v tradičním hostinci na promenádě Krupówki. „První, na co se ptají, je halal maso. Když odpovím, že žádné nemáme, zeptají se, jestli alespoň drůbež a vepřové vaříme na oddělených grilech. A pak odejdou, protože jako ostatní vaříme všechno na jednom grilované pečené maso.“
Slovo „halal“ znamená maso z rituální porážky – a v Zakopaném je k dostání vlastně jen v luxusním hotelu „Kasprowy Wierch“, který má menu i v arabštině. Arabští turisté v současnosti tvoří podle manažera hotelu 70 až 80 procent jeho zákazníků. Jinak je tu další možnost: nakupovat a vařit si sami – zákazníci v hidžábech jsou v místních supermarketech již běžným jevem.
Smlouvání způsobuje kulturní šok
Dalším, spíše malým kulturním šokem, který místní zažívají se svými arabskými hosty, je v Polsku zcela neobvyklé smlouvání. „Sleva, sleva“ opakují, a když jim řeknu, že sleva není, polovina z nich uraženě odejde,“ hlásí majitel obchodu se suvenýry v ulici Krupówki. Lidé v regionu jsou ale flexibilní a určitě se s tím smíří – vždyť v době vysoké inflace, kdy si místní zákazníci utahují opasky, jsou pro ně arabští turisté skutečný zlatý důl.
A mnohé nasvědčuje tomu, že tento zdroj v dohledné době nevyschne. „Pro Araby je Zakopane zábavní park, jakýsi Disneyland, a to za poloviční cenu,“ říká Karol Wagner o fenoménu velké obliby Zakopaného mezi arabskými hosty. „Barevné tradiční kroje, koňské povozy, regionální produkty, to vše je pro ně velkým lákadlem.“ co víc chceš?