Strategickým cílem státní lesnické politiky bude zachování, ochrana a zvelebování lesů v České republice (SR) na principech udržitelného lesního a při plnění všech funkcí lesa. Ve vazbě na konstituování řádně fungujícího trhu se dřevem postupně odbouráme dotace ze státního rozpočtu pro lesní hospodářství. Vláda vypracuje a realizuje projekt transformace státních lesních podniků v působnosti Ministerstva zemědělství ČR na akciovou společnost založenou podle zvláštního zákona. (Z programového prohlášení vlády ČR)
Aktuální stav
Třináct let po revoluci se na Slovensku těží o milion kubických metrů dřeva více. Během let 2000 a 2002 se na Slovensku vytěžilo více dřeva než by to mělo být podle vypočítaných prognóz v roce 2010. V roce 2000 se překročila těžba o 17%, loni o 10%.
Nebývalo se rozvinul obchod s dřevem, a zejména jeho vývoz, který v posledních dvou letech dosáhl rekordní hodnoty. V roce 2000 se vyvezla téměř jedna třetina vytěženého dřeva. Jen pro srovnání, zatímco v roce 1995 odešlo ze Slovenska 794 tisíc m3 surového dřeva, v roce 1999 to bylo 1 milion 404 tisíc m3, v zmíněném roce 2000 již dokonce 1 milion 946 tisíc m3, loni to bylo 1 milion 685 tisíc m3.
Klíčovým hráčem na trhu se dřevem je státní podnik Lesy ČR. Svou obchodní politikou založenou na jednoznačném upřednostňování krátkých lhůt splatnosti za dodávky dřeva – po špatných zkušenostech s neplatiči právě z řady velkých domácích zpracovatelů dřeva – se začaly dostávat postupně do lepšího světla malé obchodní firmy. Tento přístup státního podniku ztížil pozici velkých dřevařských společností a vytlačil do popředí malých obchodníků – druhotných exportéry dřeva. Dnes působí na Slovensku přibližně dvě stě prodejců dřeva, což je z hlediska potřeb země úplný nesmysl. Není divu, že v situací neúměrného zvyšování exportu dřeva a zmiňované obchodní politiky státních lesů se reakce Slovenské zpracovatelů dřeva dala očekávat. Přicházela prakticky už dříve, ale zesílila a vyvrcholila právě v období letošních voleb.
Nejde o privatizaci
Představitelé Svazu zpracovatelů dřeva SR už déle prosazují – a dostalo se to i do programu nové vlády – jako recept na Zaktivizování lesnicko-dřevařského komplexu transformaci našeho největšího lesního podniku – Lesy SR, sp, Banská Bystrica, na akciovou společnost. Jedním dechem přitom dodávají, že jim nejde o privatizaci státních lesů, ale o vytvoření akciové společnosti se stoprocentní účastí státu. V žádném případě nemají v úmyslu státní lesy privatizovat! Zástupcem dotyčného státního podniku zase nejde do hlavy, jak by změna firemního štítu mohla změnit stávající souvislosti ve prospěch věci. Jedině, ale to samotní dřevaři odmítají, že by zpracovatelům dřeva šlo o členství v dozorčí radě budoucí akciové společnosti Lesů SR, kde by postupně získali většinu a mohly by diktovat podmínky trhu se dřevem?
V zájmu dodržení objektivity uveřejňujeme dva různé pohledy na další vývoj společného lesnicko-dřevařského komplexu Slovenska.
Cestou rakouského modelu
O výhodnosti navrhované cesty přesvědčují představitelé Svazu zpracovatelů dřeva SR příkladem z Rakouska. V této alpské zemi převzala v roce 1997 roli správce a podnikatele ve státních lesích státní akciová společnost Rakouské spolkové lesy se sídlem ve Vídni. Státu odvádí polovinu ze zisku, který dokáže na rozdíl od předchozího státního podniku, produkovat i bez státní dotace. Podle Michala Sutter, vedoucího Profit Centre Consulting, které je součástí zmíněné akciové společnosti, je to výsledek reformy ve prospěch efektivnosti.
Podařilo se jim například zlepšit zisk z prodeje dřeva, který je nejvyšším tržbonosným zdrojem každého lesního hospodářství. Stanovením jasných pravidel – splatnost pohledávky do třiceti dnů a ručení zpoždění exekucí majetku, si vychovali disciplinovaných odběratelů dřeva. Jinak by byly také ztrátoví. I přesto, že dnes musí těžit o téměř půl milionu metrů krychlových dřeva méně než v bývalém státním podniku (paradoxně v době nízkých cen za dřevo se káceli více), dokázali obrátit ekonomiku podniku naruby. Konkrétně, zatímco před založením akciové společnosti v roce 1996 hospodařil státní podnik z deficitem 3 milionů EURO, v roce 1999 již akciová společnost dosáhla zisku 30 milionů EURO!
Vedle redukce lesních závodů o polovinu změnily i způsob myšlení, kompetence decentralizovaly na provozu, které nesou pravomoc, ale i odpovědnost za výsledky. Generální ředitelství si ponechalo minumum pravomocí. Výše mzdy závisí ne na věku, ale od výkonu každého pracovníka. Každý má k dispozici počítač, pracuje s internetem. Co je důležité, ztratila se korupce, protože každý si může vydělat mnohem více než dříve. Došlo k radikální redukci zaměstnanců. Produktivita práce na jednoho pracovníka stoupla o tisíc procent.
Mimo jiné společným vlastnictvím největší pilu v Rakousku. Ale zejména, podařilo se jim zvýšit podíl tržeb z jiných činností, jako je lov, rybolov, pronajímání nemovitostí, pronajímání ložisek štěrku, míst na uskladnění stavební suti, podnikání v oblasti bioenergií, poradenství, podíly v různých společnostech, odplata za péči o národní park , atakďalej. Tyto aktivity mimo prodeje dřeva představují dnes až 30 procent z celkových tržeb.
Vzhledem k specifičnosti podmínek na Slovensku Michael Sutter nechce porovnávat jejich hospodaření s hospodařením š. p. Lesy SR. Vždyť zatímco v Rakousku je jen pětina lesů státních, u nás se š. p. Lesy SR staré o více než polovinu, včetně těch nepředání, které často rekonstruovány pro neznámého vlastníka bez nároku na zisk. Vyjadřuje však ochotu rakouských státních lesníků setkávat se a diskutovat o zásadní strategii vytvoření optimálního modelu na Slovensku. Konečně, transformace rakouských státních lesů na akciovou společnost se neudála z večera na ráno, její příprava trvala dva roky.
Jaký je pohled státního podniku Lesy SR?
V této souvislosti jsme oslovili generálního ředitele š. p. Lesy SR Ing. Blažeje Možuchu. Nejdříve otázkou, státní podnik prý ptá dotace na něco, co má potenciál uživit se samo. Představitelé zpracovatelů dřeva dávají za příklad ziskové hospodaření státní akciové společnosti v Rakousku. Proč z uvedeného srovnání vycházíme horší?
„Podíl dotací na našich tržbách představuje čtyři procenta. Není to mnoho, ale podstata spočívá jinde – hospodaření v lese, pokud ho budeme provádět podle platných zásad, je v rentové poměrech naší země objektivně ztrátové. To platí jak v Rakousku jako u nás. Rozdíl mezi námi je v tom, že v Rakousku podíl ostatních tržeb, mimo dřeva, dosáhl zmíněných 3O procent, zatímco u nás je jen 15 procent. V tom tkví celá podstata rakouského úspěchu – za myslivost, pronájmy budov, či za turistiku získávají podstatně větší podíl tržeb než my.
Je to opravdu cesta i pro nás, ale bude třeba odstranit některé překážky. Například tržby z myslivosti se u nás podílejí na celkových tržbách jen jedním procentem, zatímco v Rakousku deseti. Avšak podle u nás platného zákona můžeme například dosáhnout maximálně roční nájemné za revír 30 tisíc korun, ačkoli tržní hodnota tohoto revíru je 500 tisíc korun. Proč se zákon o myslivosti v tomto směru tak těžko mění můžeme se jen domnívat, ačkoli prosté zamyšlení mnohé napoví. Třeba hovořit io dalších mimoprodukčních funkcích lesa, které občané tohoto státu využívají. Lesy je poskytují, ale stát na ně nepřispívá. Zase raději uvedu příklad: náš podnik má ve správě 19 800 kilometrů vodních toků, ale příspěvek státu na jejich údržbu je nulový. Rakouské státní lesy dostávají příspěvek z fondů i za to, že na vodních tocích v jejich zprávě jsou zakotveny rekreační člunky. V sousední ČR dostali státní lesy od státu jen na údržbu toků 120 milionů Kč, a to i přesto, že Lesy ČR jsou z titulu svých rentové poměrů vysoce ziskové. “
Za dluhy stovek firem zpracovávajících dřevo vidí jejich majitelé zejména systémový problém, který prý do značné míry spočívá v pravidlech a politice uplatňované vedením š. p. Lesy SR. V čem tkví příčina podle vás?
„Za stovkami dluhů se skrývá především obrovská platební nedisciplinovanost Slovenské zpracovatelů dřeva. V minulosti, kdy existovalo několik podniků státních lesů, mnozí odběratelé využívali jejich informační nepropojenost, postupně brali od nich dřevo a nechávali dluhy. Dnes, při existenci jednoho podniku, to již není možné, protože nedodržení splatnosti má za následek zastavení dodávek. Na druhé straně je skutečností, že našim rozhodujícím odběratelům musíme poskytnout určitou dobu splatnosti, protože při objemech dřeva, které odebírají, nelze vyžadovat platbu předem. A tento fakt zneužívají. Konečně, pokud se porovnáváme s Rakouskem, tam je zmiňovaná splatnost 30 dní a do roka se stanou jeden dva případy, že ji odběratel nedodrží.
Odpověď je zcela jednoznačná – Lesy SR nejsou dlužníky zpracovatelů dřeva. Dřevo prodáváme podle platných smluv a při jejich uzavírání respektujeme zákony. Trochu však rozumím snaze dřevařů vytvořit si berličku, která by jim pomohla obhájit vlastní dluhy. Je to však neobhajitelná pozice „, uzavírá generální ředitel š. p. Lesy SR Ing. Blažej Možucha.
Transformace státních lesů je nezbytná
Ve snaze objektivizovat současnou situaci Citujme vyjádření ředitele lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu Doc. Ing. Jana Ilavský, CSc .: „Pokud mluvíme o prognózách těžby dřeva na Slovensku, v příštích deseti letech může být vyšší. Má však své hranice. Je to zejména špatný zdravotní stav Slovenské lesů, které patří k nejpoškozenějším v Evropě. Často vznikají kalamity, které nelze regulovat, přičemž jejich zpracování má vždy přednost. Těžbu však ovlivňuje i to, že Slovensko patří v Evropě k zemím s největším procentem chráněných lesů. Je jich až 40 procent, což omezuje těžbu.