Kam směřují státní lesy na Slovensku?

Strategickým cílem státní lesnické politiky bude zachování, ochrana a zvelebování lesů v České republice (SR) na principech udržitelného lesního a při plnění všech funkcí lesa. Ve vazbě na konstituování řádně fungujícího trhu se dřevem postupně odbouráme dotace ze státního rozpočtu pro lesní hospodářství. Vláda vypracuje a realizuje projekt transformace státních lesních podniků v působnosti Ministerstva zemědělství ČR na akciovou společnost založenou podle zvláštního zákona. (Z programového prohlášení vlády ČR)

Aktuální stav

Třináct let po revoluci se na Slovensku těží o milion kubických metrů dřeva více. Během let 2000 a 2002 se na Slovensku vytěžilo více dřeva než by to mělo být podle vypočítaných prognóz v roce 2010. V roce 2000 se překročila těžba o 17%, loni o 10%.

Nebývalo se rozvinul obchod s dřevem, a zejména jeho vývoz, který v posledních dvou letech dosáhl rekordní hodnoty. V roce 2000 se vyvezla téměř jedna třetina vytěženého dřeva. Jen pro srovnání, zatímco v roce 1995 odešlo ze Slovenska 794 tisíc m3 surového dřeva, v roce 1999 to bylo 1 milion 404 tisíc m3, v zmíněném roce 2000 již dokonce 1 milion 946 tisíc m3, loni to bylo 1 milion 685 tisíc m3.

Klíčovým hráčem na trhu se dřevem je státní podnik Lesy ČR. Svou obchodní politikou založenou na jednoznačném upřednostňování krátkých lhůt splatnosti za dodávky dřeva – po špatných zkušenostech s neplatiči právě z řady velkých domácích zpracovatelů dřeva – se začaly dostávat postupně do lepšího světla malé obchodní firmy. Tento přístup státního podniku ztížil pozici velkých dřevařských společností a vytlačil do popředí malých obchodníků – druhotných exportéry dřeva. Dnes působí na Slovensku přibližně dvě stě prodejců dřeva, což je z hlediska potřeb země úplný nesmysl. Není divu, že v situací neúměrného zvyšování exportu dřeva a zmiňované obchodní politiky státních lesů se reakce Slovenské zpracovatelů dřeva dala očekávat. Přicházela prakticky už dříve, ale zesílila a vyvrcholila právě v období letošních voleb.

Nejde o privatizaci

Představitelé Svazu zpracovatelů dřeva SR už déle prosazují – a dostalo se to i do programu nové vlády – jako recept na Zaktivizování lesnicko-dřevařského komplexu transformaci našeho největšího lesního podniku – Lesy SR, sp, Banská Bystrica, na akciovou společnost. Jedním dechem přitom dodávají, že jim nejde o privatizaci státních lesů, ale o vytvoření akciové společnosti se stoprocentní účastí státu. V žádném případě nemají v úmyslu státní lesy privatizovat! Zástupcem dotyčného státního podniku zase nejde do hlavy, jak by změna firemního štítu mohla změnit stávající souvislosti ve prospěch věci. Jedině, ale to samotní dřevaři odmítají, že by zpracovatelům dřeva šlo o členství v dozorčí radě budoucí akciové společnosti Lesů SR, kde by postupně získali většinu a mohly by diktovat podmínky trhu se dřevem?

V zájmu dodržení objektivity uveřejňujeme dva různé pohledy na další vývoj společného lesnicko-dřevařského komplexu Slovenska.

Cestou rakouského modelu

O výhodnosti navrhované cesty přesvědčují představitelé Svazu zpracovatelů dřeva SR příkladem z Rakouska. V této alpské zemi převzala v roce 1997 roli správce a podnikatele ve státních lesích státní akciová společnost Rakouské spolkové lesy se sídlem ve Vídni. Státu odvádí polovinu ze zisku, který dokáže na rozdíl od předchozího státního podniku, produkovat i bez státní dotace. Podle Michala Sutter, vedoucího Profit Centre Consulting, které je součástí zmíněné akciové společnosti, je to výsledek reformy ve prospěch efektivnosti.

Podařilo se jim například zlepšit zisk z prodeje dřeva, který je nejvyšším tržbonosným zdrojem každého lesního hospodářství. Stanovením jasných pravidel – splatnost pohledávky do třiceti dnů a ručení zpoždění exekucí majetku, si vychovali disciplinovaných odběratelů dřeva. Jinak by byly také ztrátoví. I přesto, že dnes musí těžit o téměř půl milionu metrů krychlových dřeva méně než v bývalém státním podniku (paradoxně v době nízkých cen za dřevo se káceli více), dokázali obrátit ekonomiku podniku naruby. Konkrétně, zatímco před založením akciové společnosti v roce 1996 hospodařil státní podnik z deficitem 3 milionů EURO, v roce 1999 již akciová společnost dosáhla zisku 30 milionů EURO!

Vedle redukce lesních závodů o polovinu změnily i způsob myšlení, kompetence decentralizovaly na provozu, které nesou pravomoc, ale i odpovědnost za výsledky. Generální ředitelství si ponechalo minumum pravomocí. Výše mzdy závisí ne na věku, ale od výkonu každého pracovníka. Každý má k dispozici počítač, pracuje s internetem. Co je důležité, ztratila se korupce, protože každý si může vydělat mnohem více než dříve. Došlo k radikální redukci zaměstnanců. Produktivita práce na jednoho pracovníka stoupla o tisíc procent.

Mimo jiné společným vlastnictvím největší pilu v Rakousku. Ale zejména, podařilo se jim zvýšit podíl tržeb z jiných činností, jako je lov, rybolov, pronajímání nemovitostí, pronajímání ložisek štěrku, míst na uskladnění stavební suti, podnikání v oblasti bioenergií, poradenství, podíly v různých společnostech, odplata za péči o národní park , atakďalej. Tyto aktivity mimo prodeje dřeva představují dnes až 30 procent z celkových tržeb.

Vzhledem k specifičnosti podmínek na Slovensku Michael Sutter nechce porovnávat jejich hospodaření s hospodařením š. p. Lesy SR. Vždyť zatímco v Rakousku je jen pětina lesů státních, u nás se š. p. Lesy SR staré o více než polovinu, včetně těch nepředání, které často rekonstruovány pro neznámého vlastníka bez nároku na zisk. Vyjadřuje však ochotu rakouských státních lesníků setkávat se a diskutovat o zásadní strategii vytvoření optimálního modelu na Slovensku. Konečně, transformace rakouských státních lesů na akciovou společnost se neudála z večera na ráno, její příprava trvala dva roky.

Jaký je pohled státního podniku Lesy SR?

V této souvislosti jsme oslovili generálního ředitele š. p. Lesy SR Ing. Blažeje Možuchu. Nejdříve otázkou, státní podnik prý ptá dotace na něco, co má potenciál uživit se samo. Představitelé zpracovatelů dřeva dávají za příklad ziskové hospodaření státní akciové společnosti v Rakousku. Proč z uvedeného srovnání vycházíme horší?

„Podíl dotací na našich tržbách představuje čtyři procenta. Není to mnoho, ale podstata spočívá jinde – hospodaření v lese, pokud ho budeme provádět podle platných zásad, je v rentové poměrech naší země objektivně ztrátové. To platí jak v Rakousku jako u nás. Rozdíl mezi námi je v tom, že v Rakousku podíl ostatních tržeb, mimo dřeva, dosáhl zmíněných 3O procent, zatímco u nás je jen 15 procent. V tom tkví celá podstata rakouského úspěchu – za myslivost, pronájmy budov, či za turistiku získávají podstatně větší podíl tržeb než my.

Je to opravdu cesta i pro nás, ale bude třeba odstranit některé překážky. Například tržby z myslivosti se u nás podílejí na celkových tržbách jen jedním procentem, zatímco v Rakousku deseti. Avšak podle u nás platného zákona můžeme například dosáhnout maximálně roční nájemné za revír 30 tisíc korun, ačkoli tržní hodnota tohoto revíru je 500 tisíc korun. Proč se zákon o myslivosti v tomto směru tak těžko mění můžeme se jen domnívat, ačkoli prosté zamyšlení mnohé napoví. Třeba hovořit io dalších mimoprodukčních funkcích lesa, které občané tohoto státu využívají. Lesy je poskytují, ale stát na ně nepřispívá. Zase raději uvedu příklad: náš podnik má ve správě 19 800 kilometrů vodních toků, ale příspěvek státu na jejich údržbu je nulový. Rakouské státní lesy dostávají příspěvek z fondů i za to, že na vodních tocích v jejich zprávě jsou zakotveny rekreační člunky. V sousední ČR dostali státní lesy od státu jen na údržbu toků 120 milionů Kč, a to i přesto, že Lesy ČR jsou z titulu svých rentové poměrů vysoce ziskové. “

Za dluhy stovek firem zpracovávajících dřevo vidí jejich majitelé zejména systémový problém, který prý do značné míry spočívá v pravidlech a politice uplatňované vedením š. p. Lesy SR. V čem tkví příčina podle vás?

„Za stovkami dluhů se skrývá především obrovská platební nedisciplinovanost Slovenské zpracovatelů dřeva. V minulosti, kdy existovalo několik podniků státních lesů, mnozí odběratelé využívali jejich informační nepropojenost, postupně brali od nich dřevo a nechávali dluhy. Dnes, při existenci jednoho podniku, to již není možné, protože nedodržení splatnosti má za následek zastavení dodávek. Na druhé straně je skutečností, že našim rozhodujícím odběratelům musíme poskytnout určitou dobu splatnosti, protože při objemech dřeva, které odebírají, nelze vyžadovat platbu předem. A tento fakt zneužívají. Konečně, pokud se porovnáváme s Rakouskem, tam je zmiňovaná splatnost 30 dní a do roka se stanou jeden dva případy, že ji odběratel nedodrží.

Odpověď je zcela jednoznačná – Lesy SR nejsou dlužníky zpracovatelů dřeva. Dřevo prodáváme podle platných smluv a při jejich uzavírání respektujeme zákony. Trochu však rozumím snaze dřevařů vytvořit si berličku, která by jim pomohla obhájit vlastní dluhy. Je to však neobhajitelná pozice „, uzavírá generální ředitel š. p. Lesy SR Ing. Blažej Možucha.

Transformace státních lesů je nezbytná

Ve snaze objektivizovat současnou situaci Citujme vyjádření ředitele lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu Doc. Ing. Jana Ilavský, CSc .: „Pokud mluvíme o prognózách těžby dřeva na Slovensku, v příštích deseti letech může být vyšší. Má však své hranice. Je to zejména špatný zdravotní stav Slovenské lesů, které patří k nejpoškozenějším v Evropě. Často vznikají kalamity, které nelze regulovat, přičemž jejich zpracování má vždy přednost. Těžbu však ovlivňuje i to, že Slovensko patří v Evropě k zemím s největším procentem chráněných lesů. Je jich až 40 procent, což omezuje těžbu.

Slovenské lesy stárnou, jejich zdravotní stav se zhoršuje

Výměra lesních pozemků na Slovensku se nepřetržitě zvyšuje, hůře jsme na tom ale s věkem našich stromů a také jejich zdravotním stavem. Celkově se u nás lesy aktuální rozprostírají na výměře 2 014 731 ha. Podle Zprávy o lesním hospodářství České republiky za rok 2015 nebo stručněji používané podle Zelené zprávy 2016, která byla nedávno zveřejněna, se zvyšuje i výměra porostní půdy, což je půda určená pro pěstování lesních dřevin. Ta dosáhla 1 942 567 ha.

Lesnatosť (procento výměry lesních pozemků z celkové výměry Slovenska) byla v roce 2015 více než 41%. Jak se konstatuje v Zelené zprávě, pro zajištění trvalosti a vyrovnanosti produkce dřeva, nepřetržitého plnění jejich funkcí a stability ekonomického prostředí jejich výroby, je však nutné co nejrovnoměrněji věkové složení lesů. „V lesích Slovenska se skutečná věková struktura lesa značně liší od optimální vyrovnané struktury,“ píše se ve zprávě s tím, že od roku 1970 dochází u nás ke zřejmému postupnému zvyšování věku lesů.

Dalším důležitým faktorem je i zdravotní stav našich lesů. Jak se tento ukazatel za poslední roky vyvíjel, zkoumalo Národní lesnické centrum – Lesnický výzkumný ústav Zvolen. Lesnický výzkumný tým pod vedením Ing. Pavla Pavlenda, PhD. (Odpovědného řešitele úlohy) ve své studii uvádí, že pro posouzení zhoršování, resp. zlepšování zdravotního stavu lesů je rozhodující podíl stromů ve stupních odlistění 2 – 4. „Za nejkritičtější lze považovat rok 1989, kdy do stupňů odlistění 2 – 4 bylo zařazeno až 49% stromů. Ale už o dva roky, v roce 1991 bylo zjištěno výrazné zlepšení (pouze 28% stromů ve stupni odlistění 2 – 4). “

Dále lesníci zjistili, že roky 1996 – 2000 patřily k rokem s nejlepším zdravotním stavem dřevin a v roce 2000 byl zaznamenán nejnižší podíl poškozených stromů (23%) od počátku monitoringu. Jaká je ale aktuální situace? „V roce 2013 oproti roku 2012 mělo 24% stromů zhoršený zdravotní stav, 56% hodnocených stromů zůstalo na stejném stupni odlistění a 20% stromů se stav zlepšil. Celkově se zdravotní stav hodnocených stromů oproti roku 2012 zhoršil. Podíl stromů, které svůj zdravotní stav zhoršily, je o 4% větší než podíl stromů, které svůj zdravotní stav zlepšily, „konstatuje se ve zprávě lesnického výzkumného ústavu Zvolen z roku 2013.

Uvedené hodnoty jsou vypočteny z údajů ze všech monitorovacích ploch, a proto podle odborníků vyjadřují průměrné procentní změny stavu pro celou ČR. I když přiznávají, že v jednotlivých oblastech Slovenska může být vývoj zdravotního stavu odlišný.

Podle Zelené zprávy 2016 mají lesní porosty na Slovensku poměrně pestré dřevinná složení. „Nejvyšší zastoupení mají buk lesní (33,2%), smrk ztepilý (23,4%) a duby letní a zimní (10,6%). Převládají listnaté dřeviny se zastoupením 62,2%. Podíl jehličnatých dřevin se snižuje; projevuje se to zejména u smrku, jehož zastoupení se snížilo v důsledku působení škodlivých činitelů od roku 2005 o 2,9%. „

Lesy by mělo ochránit národní memorandum

Jeho vznik iniciuje envirorezort. Mělo by přinést spolupráci zainteresovaných subjektů a lepší ochranu chráněných území. Na vzájemné spolupráci se už dohodli i další aktéři lesnictví.
Jak však ukázaly návrhy memoranda, které přišly z dílny enviroresortu i agrorezortu, jejich představy o přístupu k chráněným územím se liší. Ministr životního prostředí László Solymosi pro TASR uvedl:

„Jsme na začátku cesty … Nyní je to o tom, abychom si sedli a začali o tom diskutovat. Je to na nás, jak se k tomu postavíme, jaké uděláme kompromisy, abychom naši přírodu ochránili, abychom na tom neztráceli všichni a aby neztrácela příroda. Chceme aby národní park opravdu fungoval jako národní park. Proto jsme říkali, že podle nás by bylo ideální, kdyby území, které nazýváme národním parkem, bylo pod jednou správou. Musíme si stanovit pravidla, co by měl národní park splňovat. “

Podle IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) má v národním parku 50 až 75 procent území fungovat v bezzásahové režimu. Na řešení ochrany vzácných území a zastavení ničení posledních zbytků přirozených horských lesů na Slovensku vyzvali vládu České republiky opakovaně i desítky odborníků a nevládních organizací. Problém vidí zejména v „masivní těžbě“ a výstavbě lesních cest, jakož i slabé ochraně vzácných území a stanovišť. Žádají, aby se zvětšila rozloha přísně chráněných území

Na spolupráci se dohodlo 23 signatářů

Podporu cílevědomé péče o lesy na principu jejich udržitelného lesního vyjádřilo ve čtvrtek ve Vyšné Boci podpisem Memoranda o vzájemné spolupráci 23 zástupců vlastníků a obhospodarovateľov lesů, sdružení fyzických a právnických osob v lesním hospodářství, vědeckých, výzkumných a vzdělávacích lesnických institucí na Slovensku. Mezi nimi Lesy SR, š. p., Vojenské lesy a majetky SR, š. p., Státní lesy Tatranského národního parku, Národní lesnické centrum, Technická fakulta, Ústav ekologie lesa SAV, Svaz zpracovatelů dřeva SR, Slovenská lesnická komora či Svaz celulózo-papírenského průmyslu SR. Signatáři memoranda zdůraznili, že si uvědomují svou historickou odpovědnost za stav lesů u nás a také prudce měnící se názory na poslání lesů v moderní společnosti směřující k výraznějšímu využívání jejich celospolečenských užitků zaměřených na rozvoj ochrany ovzduší, půdy, vody, biodiverzity a zmírňování klimatických změn. Zároveň vyjádřili připravenost společně přispět k diskusi, která povede k dosahování a finančnímu zajištění těchto cílů. Jak také konstatovali, lesy zůstanou jediným zdrojem dřeva jako nenahraditelné, ekologické a obnovitelné suroviny, která je jedním z pilířů lidské civilizace, přičemž zdroje z jeho prodeje zajišťují ekonomickou životaschopnost lesního hospodářství, což je ve smyslu dokumentů EU základem pro jejich existenci. Signatáři memoranda se shodly na podpoře takových legislativních změn, které odstraní nejednotnost posuzování, nebo také přehodnocení rozsahu současných chráněných území.

Představení – Strečno – Hrad Strečno

Představení – Strečno – Hrad Strečno
Hrad Strečno je rekonstruovaná zřícenina středověkého hradu. Hrad se nachází 11 km od města Žilina na 103 m vysokém brale nad řekou Váh. Pod hradem leží část obce Strečno. Hrad je výraznou dominantou Horního Pováží. V současnosti je hrad zapsán na seznamu národních kulturních památek České republiky.

V podhradí hradu Strečno se nachází středověká vesnice Paseka postavena v roce 2013 podle dobových středověkých staveb. Sestává z pěti malých kompletně vybavených dřevěných domků se slaměnými střechami.

Hrad Strečno patří pod správu Považského muzea v Žilině.

Sdružení na záchranu Lietavského hradu

Lietavský hrad je unikátem nejen ze slovenského pohledu, ale i v rámci celé střední Evropy. Právě na jeho zachování vzniklo dne 20.8.1999 Sdružení na záchranu Lietavský hrad. Jeho hlavním cílem je zakonzervovat a tím vlastně zachovat Lietavský hrad v dnešní podobě, aby bylo možné ho využívat jako turistickou atrakci a obrovský zdroj poznání naší minulosti. O objekt se do roku 1999 nikdo nestaral. Teprve v tomto roce začalo Sdružení na záchranu Lietavský hrad ze základními údržbovými pracemi, které spočívaly v čištění areálu hradu a zdí od náletové vegetace.

Po podepsání nájemní smlouvy s vlastníkem pozemku hradu, která se podepsala 4. června 2003, začalo Sdružení na záchranu Lietavský hrad provádět na hradě postupné odstraňování havarijního stavu památky, které spočívá v úpravě poškozeného zdiva v areálu hradu zazděním vzniklých kaveren a oprav zdeštruovaných otvorů.

liška obecná

Délka Lišky rezavé je asi 1,2 – 1,3 metru, z čehož asi 30-40 centimetrů připadá na ocas. Délka těla samce je déle, samice asi o 10-30 cm kratší. Liška má váhu 5 – 10 kilogramů. Tělo se zdá tučné pro dost hustou srst, ale ve skutečnosti je velmi štíhlé, ale svalnaté. Má tenké a krátké nohy. Ocas je dlouhý a huňatý, kožešina velmi hustá, bohatá a měkká.

Lišku je těžko pozorovat, protože splývá s okolím – má rezavou srst (šedavě – červenou). Toto zbarvení ji činí těžko pozorovatelnou v listnaté i jehličnatém lese, ve vysokých i nízkých porostech a také na polích, skaliskách a kamenité půdě. Je výborně vybavena na život nočního lovce. Její oči jsou přizpůsobeny na vidění ve tmě a v noci zeleně světélkují. Má také vynikající sluch, dokaže zachytit i nízkofrekvenční tóny. Na nohou má hmatové chlupy, které jí pomáhají lépe se orientovat.

Její potrava jsou např. žížaly, králíky, ptáky, hlodavce, hmyz, lesní plody. Dožívá se 8 měsíců až dva roky, v zajetí někdy více – v některých případech až 14 let.

Lišky původně žijí v Severní Americe, Evropě a Asii. Na Slovensku žije Liška rezavá téměř na celém území, převážně v rovinatých oblastech ale také v lesních oblastech.

LETNÍ KINO V Amfik: Logan: Wolverine

LETNÍ KINO V Amfik: Logan: Wolverine

Premiérové ​​nabídku tohoto léta pokračují. Dalším filmem, který se na filmová plátna kin dostal jen v tomto roce, je akční sci-fi drama LOGAN: WOLVERINE. V Amfiteátru ji diváci uvidí 24. srpna.

Píše se rok 2029 a na Zemi zůstalo už jen maličko mutantů. Wolverine (Hugh Jackman) jejich mnoha přežil a nyní se vrací. Jenže je na tom nyní trochu horší. Jeho schopnost uzdravovat pomalu vyprchává a elánem také nesršel. A ještě se stará o profesora X (Patrick Stewart), kterému táhne na 90 let a jeho mozek už přestává fungovat. Trpí nebezpečnými záchvaty, ohrožujícími jeho okolí.

Společně se ukrývají v opuštěné továrně na americko-mexické hranici. Jejich utajení se ale skončí, když se objeví Laura (Dafne Keen), dívka, která má překvapivě stejné schopnosti jako Wolverine a v patách má navíc nelítostných pronásledovatelů, kteří se snaží zmocnit se jí. Když Lauru přijmou do rodiny, stávají se z nich psanci. Wolverine v sobě najde zbytky vůle a síly nejen na boj, ale i na to, aby Laure předal své zkušenosti.

Promítání začíná přibližně ve 20:00 hod. po setmění.

Mission: Impossible 6 – Fallout se Tom Cruise vrací jako agent Ethan Hunt

V akčním thrilleru Mission: Impossible 6 – Fallout se Tom Cruise vrací jako agent Ethan Hunt, muž na tu nejšpinavější práci. Na konci léta si tento film budou moci diváci podívat 30. srpna o 20:00 hod. Spolu s ním si ve filmu zahraje Rebecca Ferguson.

Ethan Hunt si vždy vybíral nesplnitelné mise. Pokaždé v nich okolnostem navzdory uspěl. Na počátku tohoto příběhu však čelí zcela nové situaci. Něco se pokazilo, past nezaklapne a vinou jeho selhání se ocitnou ve smrtelném ohrožení vybrané světové velkoměsta. On je přesvědčen, že jen pouze on se svým týmem dokáže tragickou chybu napravit. Je však sám, kdo si to myslí.

Do hry vstupují další hráči, kteří mu možná pomáhají, ale lze také sledují své vlastní zájmy, které jsou v rozporu s Ethanova. Rozdělení na kladných a záporných hrdinů nebude tentokrát vůbec jednoduché. V pozadí navíc čím dál rychleji utíká čas vstříc momentu, který dramaticky změní mapu světa.

JA Slovensko rozhýbalo ekonomické myšlení i žáků základních škol.

JA Slovensko rozhýbalo ekonomické myšlení i žáků základních škol.
Bratislava 3. červenec 2018 – Vzdělávací program JA Základy podnikání vyučován formou learning-by-doing tento rok přinesl do škol spolu až 113 odborníků z praxe. žáci pátého a šestého ročníku si měli možnost na vlastní kůži vyzkoušet pohovor do zaměstnání, zahráli se na kusovou výrobu a výrobní linku a pronikly i do tajů marketingu. Vzdělávací organizace JA Slovensko vzdělává mladých Slováků na základních školách i díky podpoře pojišťovny MetLife.
Ve školním roce 2017/2018 program JA Základy podnikání realizovalo celkem 121 tříd.
Největším přínosem je účast dobrovolníků z praxe, kteří předali své zkušenosti více než 2 600 žákům z celého Slovenska. Zkušení odborníci byli ze společnosti MetLife, z jiných podnikatelských subjektů a z řad středoškolských studentů – absolventů programu JA Firma. Díky konzultantem z praxe se program dostává i do menších měst a obcí, a tak mají možnost program absolvovat žáci z celého Slovenska.
„S organizací Junior Achievement spolupracujeme již třetí rok a stále se přesvědčujeme, že vštěpovat finanční gramotnost dětem již na základních školách má svůj smysl. jsme velmi rádi, že program je úspěšný a těšíme se na další ročníky. „, spolupráci zhodnotil Milan Drdoš,
ředitel komunikace a značky společnosti MetLife.
Mezi sedmdesáti sedmi zapojenými školami byla i Základní škola Dolní Orešany.
Jejich žáci se na tento program těší každý rok. „Program JA Základy podnikání dá žákům opravdu hodně, lehkou a zábavnou formou se naučí základní pojmy a vůbec jim to nepřijde jako (M) učení. Na tyto hodiny se vždy těší a po ukončení kurzu jsou smutní, že už je konec. učím to druhý rok a reakce jsou stále stejné. Je to opravdu skvělá možnost pro mladší žáky jako jim ukázat, že finanční gramotnost je důležitá a není to jen o biflování pojmů. „, řekla Monika Vranová, ZŠ Dolní Orešany.
„Díky programu JA Základy podnikání si mohou páťáci a šestáci na základní škole vyzkoušet, jak to vypadá ve firmě. Hravou formou se dozví více o výrobě, marketingu, managementu, organizací práce, ale také o finanční gramotnosti. Naším cílem je podnítit žáky k tomu, aby se v budoucnosti aktivně a zodpovědně zajímali o výběr svého budoucího povolání. „, uvedl Peter Kalčevský, programový ředitel JA Slovensko, n. o.

Blues jednoho otce, muže na mateřské dovolené

Blues jednoho otce, muže na mateřské dovolené

LÉTO V PARKU

S monodrámy Blues jednoho otce, která měla premiéru v červnu, přijde během Leta v parku pobavit publikum Divadlo SpozaVoza. Její autor Peter Palik se inspiroval knihou Petra Šabacha Putování mořského koně. Hlavním tématem je život muže na „mateřské dovolené“. Text je v mnohém autentickou výpovědí autora a nese v sobě stopy dokumentárního divadla. Představení bude v Kasárnách / Kulturpark v budově Alfa 29. července o 19:00 hod.

Vypravěčem a hlavním hrdinou příběhu je barový muzikant (Miro Mihálek), který vyhověl své ženě v touze po kariéře a sám se ujal vést domácnost a vychovávat jejich společného potomka. Pocity barového muzikanta v kontrastu s každodenními „mateřskými“ povinnostmi vkládají do monodrámy humor, který je plný sarkasmu a ironie.

Hra mimo jiné poukazuje na různé předsudky, stereotypy a problémy, spojené s partnerským soužitím a výchovou dítěte. Je to strastiplná cesta muže k uvědomění si vlastní hodnoty, která je korunována bezmeznou otcovskou láskou.

Cílovou skupinou jsou zejména rodiče, kteří si podobnou zkušeností prošli. Miro Mihálek své vyprávění doplňuje i hrou na kytaru, která u diváků podněcuje imaginaci a ilustruje nálady a situace. Autorkou hudby je dvojnásobná maminka Andrea Kružliaková.

Trnavské Divadlo SpozaVoza je profesionálním divadlem, které bylo založeno v roce 2012 absolventy KBT VŠMU. Činnost začalo až v roce 2015 vytvořením první inscenace pro nejmenší děti s názvem Růžová pohádka. Jelikož divadlo, které dává prostor mladým umělcům, ale i studentům vysokých škol uměleckého zaměření, nemá vlastní prostor, vždy hostuje na různých místech. Vytváří divadelní inscenace pro děti, mládež, ale i dospělé. Kromě divadelních inscenací SpozaVoza připravuje literárně-hudební večery na různorodé témata.