Příslušníci tureckého četnictva brutalizují některé přeživší v provinciích zasažených zemětřesením v Sýrii a Turecku.
Sabri Guresci seděl 11. února ráno ve stanu na pozemku své rodinné chaty v Hatay ‚s okrese Altinozu, když se objevili četníci a stříleli varovné výstřely do vzduchu. „Požádali o Sabriho a pak ho bez vysvětlení strčili do auta,“ vzpomínal jeho otec Ibrahim. „Proč bereš mého bratra?“ zeptal se Sabriin mladší bratr Ahmet, ale také byl odtažen na místní policejní stanici.
Asi o šest hodin později bylo Ahmetovo bezvládné tělo vytaženo ze stanice. Když se setmělo, šel Ibrahim na stanici a zeptal se, co se stalo jeho chlapcům. Přivítali ho prázdnými pohledy a řekli mu, aby odešel. Když stál venku a čekal, uviděl Ibrahim vynášet tělo. Bylo to zabalené v dece.
„Věděl jsem, že je to jeden z mých synů,“ řekl Ibrahim Al-Monitor. „Šel jsem přímo do márnice. Díky zásahu přátel mi bylo ukázáno tělo a jistě to byl můj Ahmet. Můj druhý chlapec byl horší než mrtvý.“ Dvojice byla zadržena pro podezření z rabování, znásilnění a vandalismu, Ibrahim trvá na tom, že se, takových věcí jeho synové nedopustili.
Ahmet, 26, byl údajně ubit k smrti příslušníky četnictva uprostřed vlny beztrestnosti, která podle obhájců práv svírá 10 provincií, na které se vztahuje výjimečný stav poté, co 6. února zasáhla jih Turecka dvojice masivních zemětřesení. Hatay byl mezi nimi. nejhůře postižený.
Na sociálních sítích kolují neověřená videa, která ukazují, jak lidé v uniformách útočí na civilisty, kteří se údajně nacházejí v zóně zemětřesení. Některá tvrzení se ukázala jako falešná. Ostatní ne.
Omar Hassoun, syrský uprchlík, byl brutálně znásilněn skupinou hlídačů, když stál před zbytky budovy a čekal na zprávy o svých dvou synech, kteří byli uvězněni pod nimi. Jeho útočníci si mysleli, že se snaží ukrást věci obětí z trosek. Online fámy o zapletení Syřanů do takových zločinů vyostřily xenofobní pocity, které byly silné už před zemětřesením.
V zasažených oblastech byli zadrženi nejméně tři reportéři.
Irem Afsin, novinářka pracující pro mezinárodní média, řekla, že policejní náčelník provincie Urfa jí vyhrožoval 8. února, náčelník jí řekl: „Pokud se odvážíte mluvit o našem státě špatně, přeruším [vaše vysílání]. vykopnu tě odsud a já udělám, co bude potřeba.“ Afsin uvedl, že podle pařížského hlídacího orgánu Reportéři bez hranic zesílila policie poté, co Erdogan 7. února vyhlásil tříměsíční výjimečný stav.
V provincii Antakya, kterou v pondělí znovu otřásla dvě velká zemětřesení, novinářka Hazal Guven a její kameraman Umutcan Yituk řekli, že jeli ve svém autě, když je zastavila skupina neidentifikovaných mužů s puškami. Vyděšený pár se otočil a utekl
„Existuje mnoho obvinění z vážného zneužívání ze strany policie a četnictva, která je třeba vyšetřit,“ řekla Emma Sinclair-Webb, ředitelka turecké pobočky Human Rights Watch. Většina lidí v Turecku v těchto chvílích je „příliš beznadějná, příliš vystrašená a příliš demoralizovaná na to, aby podávala oficiální stížnosti. Špatné zacházení ze strany policie a četníků uprostřed takového ničení a ztrát na životech přidává urážku ke zranění,“ dodala.
Omer Faruk Gergerlioglu je zákonodárcem prokurdské lidové demokratické strany (HDP) pro Adiyaman, oblast s kurdskou většinou, která patří mezi nejhůře postižené otřesy ze 6. února. „Už před zemětřesením jsme měli policejní stát. Od zavedení výjimečného stavu se věci ještě zhoršily – represe a beztrestnost se vymkly kontrole,“ řekl Gergerlioglu Al-Monitor. “ Syřané jsou nejzranitelnější.“
Jeho strana dnes oznámila, že podala trestní oznámení na guvernéra Hatay a policejního šéfa Iskenderunu za „těžké mučení“ 10 občanů, kteří při zemětřesení ztratili své milované a domovy. Mezi oběťmi byl i úředník HDP. „Byli biti. Na tvářích a tělech měli vážné rány. Byli vystaveni urážkám a ponižujícímu zacházení,“ stálo ve stížnosti.
Vláda nad těmito zprávami pokrčila rameny jako se zlomyslnými dezinformacemi nebo jako ospravedlnění pro zavedení nouzového stavu. Ale případ vraždy Ahmeta Guresciho v policejní vazbě je jasný, řekl Umit Buyukdag, generální tajemník nezávislé Asociace progresivních právníků, která vyšetřuje zneužívání v regionu. „Ahmet byl umučen k smrti,“ řekl Buyukdag Al-Monitor. Pravděpodobně zemřel na krvácení do mozku.“
Sdružení dnes na svůj twitterový účet zveřejnilo fotografii neznámého muže, jehož záda byla posetá šrámy a modřinami. Řekli, že na něj narazili, když na něj útočily speciální jednotky v Hatay, a odvezli ho do bezpečí.
Nátlak skupiny podnítil formální vyšetřování, ale ne předtím, než Buyukdag a kolegové právníci byli ohroženi úřady, když 12. února požadovali okamžité propuštění Sabri. Členové bezpečnostních sil je varovali: „Stejný osud by mohl potkat i vás.“
Rodina Guresci formálně vznesla obvinění. Jeden z četnických důstojníků zapletených do Ahmetovy smrti byl postaven mimo službu.
Sedmatřicetiletý nezaměstnaný stavební dělník popsal jejich utrpení v rozhovoru pro Al-Monitor, poprvé od tragédie. Mluvil přes Whatsapp ze stanu, který jeho rodina postavila vlastními prostředky poté, co se jejich dvoupatrový dům zhroutil při zemětřesení. Sténal a lapal po dechu, když mluvil o svém bratrovi, hlas se mu zlomil.
„Bili nás celou cestu na policejní stanici. Jakmile jsme dorazili, kolem deseti mužů se na nás postavilo obušky, plastové hadice a holé hlavy. Více než hodinu ani neřekli, z čeho jsme byli obviněni. Potom nás svlékli a polili vodou. Neustále nám padaly rány do hlavy, břicha a nohou, abychom se přiznali. Byli odhodláni nás zabít, ubít nás k smrti,“ vzpomínal Sabri.
Trvá na tom, že on a jeho bratr jsou nevinní ve zločinech, z nichž byli obviněni, a řekli, že šlo o případ chybné identity. Identifikoval devět z útočníků v policejní sestavě 50 mužů.
Sabri označil za jednoho z pachatelů velitele stanice Ali Arika. „Mučení je absolutně zakázáno za všech okolností v mezinárodním právu a v tureckém právu, včetně toho, že policie mlátí lidi, které podezřívá ze zločinů,“ poznamenal Sinclair-Webb.
Sabri říká, že přežil, protože se mu podařilo udržet si koženou bundu a použít ji k ochraně hlavy. „Ale Ahmet takové štěstí neměl.“ Buyukdag věří, že je stále naživu, protože „byli jsme včas upozorněni na jeho situaci“. Ibrahim, otec, si nemyslí, že to Sabri zvládne. „Poslouchej ho. Zbili ho tak strašně. Jeho plíce jsou v nepořádku.“
Ať tak či onak, je odhodlán dosáhnout spravedlnosti pro své chlapce. „Nikdy se nevzdám,“ řekl Ibrahim.
