O rozvoji spolupráce mezi Kazachstánem a Německem v oblasti technického vysokého a odborného vzdělávání dnes diskutovali účastníci 37. setkání berlínského euroasijského klubu v Astaně
O rozvoji spolupráce mezi Kazachstánem a Německem v oblasti technického vysokého a odborného vzdělávání dnes diskutovali účastníci 37. setkání berlínského euroasijského klubu v Astaně. Informovala o tom MIA „Kazinform“ s odvoláním na tiskovou službu Ministerstva zahraničních věcí Republiky Kazachstán.
Jednání klubu se zúčastnilo cca 100 delegátů ze dvou zemí z řad zástupců státních orgánů, vyšších a středních odborných škol, podnikatelských svazů, odborné veřejnosti a podnikatelské sféry, včetně takových velkých německých společností jako Deutsche Bank, Siemens Energy, Knauf, ČLOVĚK a Rhenus.
Náměstek ministra zahraničních věcí Republiky Kazachstán Roman Vasilenko
Náměstek ministra zahraničních věcí Republiky Kazachstán Roman Vasilenko hovořil o důsledném rozvoji kazašsko-německé spolupráce a upozornil na význam rozšiřování základny odborného technického personálu pro další industrializaci a budování průmyslového potenciálu naší republiky.
„Kazachstán vážně sází na vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu, který by se spolu s německým know-how a vyspělými technologiemi měl stát jedním z klíčových faktorů přispívajících k posouvání kazašsko-německé spolupráce na kvalitativně novou úroveň. řekl diplomat.
Člen prezidia Východního výboru německé ekonomiky (ECGE) Manfred Grundke ve své zprávě upozornil na aktivní růst dynamiky obchodní a ekonomické spolupráce mezi Kazachstánem a Německem a vyjádřil zvláštní zájem německých podnikatelů o rozšíření jejich přítomnosti v kazašský trh.
Kazachstán vážně sází na vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu, který by se spolu s německým know-how a vyspělými technologiemi měl stát jedním z klíčových faktorů přispívajících k posouvání kazašsko-německé spolupráce na kvalitativně novou úroveň
Navzdory dramatickým změnám v globálních dodavatelských řetězcích obchod mezi Kazachstánem a Německem rok od roku nabírá působivou dynamiku. V roce 2022 činil 2,8 miliardy USD, což je o 24,7 % více než v roce 2021. Německé statistiky však za stejné období udávají cifru 9,7 miliardy eur. Kazachstán na konci roku 2022 vzrostl také o 10 pozic najednou (43. místo) mezi zahraničními obchodními partnery Německa. Německo se zase umístilo na 10. místě mezi největšími investory v kazašské ekonomice.
Spoluzpravodaj z německé strany, komisař Spolkového ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo pro zahraniční politiku v oblasti vědy, vzdělávání, vědeckého výzkumu a kultury Vito Cecere, oznámil postup realizace společných projektů. s německým ministerstvem zahraničí na podporu aktivit Goethova institutu v Kazachstánu, výměny studentů německého akademického programu (DAAD), iniciativy „Školy: partneři pro budoucnost“ (školy PASCH), Kazašsko-německé univerzity, Nadace pro podporu etnických Němců v zahraničí (SVmDA) atd.
Kazachstán vážně sází na vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu, který by se spolu s německým know-how a vyspělými technologiemi měl stát jedním z klíčových faktorů přispívajících k posouvání kazašsko-německé spolupráce na kvalitativně novou úroveň
V předvečer jednání BEC se uskutečnilo samostatné jednání R. Vasilenka a V. Chechereho, při kterém byl diskutován aktuální stav bilaterálních politických vztahů a možnosti užší spolupráce v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Strany znovu potvrdily své vzájemné přání progresivního rozvoje vzdělávací a vědecké výměny, školení personálu, včetně technických specializací, pro rostoucí počet společných ekonomických, obchodních a investičních projektů a průmyslových odvětví na území Republiky Kazachstán.
Jako jeden z vlajkových projektů v oblasti vzdělávání, otevření na základě Kaspické univerzity technologie a inženýrství pojmenované po. Sh. Esenov v Aktau z nového kazašsko-německého institutu inženýrství. Institut plánuje v akademickém roce 2023-2024 přijmout první studenty do dvou vzdělávacích programů – Energetické a environmentální inženýrství a Logistika. Podobné vzdělávací instituce se plánují otevřít i v dalších regionech Kazachstánu.
Pro informaci: Berlínský eurasijský klub byl založen v roce 2012 a funguje jako platforma pro dialog otevřená účasti zástupců vládních agentur, podniků, odborníků a odborníků z Německa a dalších evropských zemí, aby diskutovali o aktuálních otázkách interakce v oblastech politiky a ekonomika.
Republika Kazachstán je unitární stát s prezidentským systémem vlády. Podle ústavy je Kazachstán demokratickým, sekulárním, právním a sociálním státem, který uznává člověka, jeho život, práva a svobody jako nejvyšší hodnoty země.
Kazachstán získal nezávislost 16. prosince 1991. Nur-Sultan je hlavním městem země. Kazachština je úředním jazykem Kazachstánu. Ruský jazyk má status jazyka mezietnické komunikace. Měnová jednotka používaná v Kazachstánu je tenge.
Prezident Republiky Kazachstán je hlavou státu, nejvyšším politickým činitelem, který určuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky země a zastupuje Kazachstán na mezinárodní scéně. Prezident je symbolem a garantem národní jednoty a státní moci, nedotknutelnosti Ústavy i práv a svobod jednotlivce a občana.
Vláda realizuje výkonnou moc, stojí v čele soustavy výkonných orgánů a vykonává dohled nad jejich činností.
Parlament Republiky Kazachstán vykonává zákonodárné funkce a skládá se ze dvou komor jednajících na stálém základě: Senátu a Majilis.
Kazašská armáda
Senát se skládá z poslanců, z nichž dva zastupují každý region země, dále města celostátního významu a hlavní město Kazachstánu. Patnáct poslanců Senátu jmenuje prezident s ohledem na rovné zastoupení národních, kulturních a jiných významných zájmů společnosti.
Majilis se skládá ze 107 poslanců, z nichž devět je voleno Shromážděním lidu Kazachstánu. Funkční období poslanců Senátu je šestileté; funkční období poslanců Majilis je pět let. V současné době jsou v Mazhilis tři strany, včetně „Nur Otan“ Lidové demokratické strany, „Ak zhol“ Demokratické strany Kazachstánu a Komunistické lidové strany Kazachstánu.
Země je rozdělena do 14 správních zón a má 3 města celostátního významu.
Populace Kazachstánu přesahuje 18 milionů lidí. Etnická struktura společnosti je podle sčítání lidu z roku 2009 následující: Kazaši – 63,07 %, Rusové – 23,7 %, Uzbekové – 2,85 %, Ukrajinci – 2,08 %, Ujgurové – 1,4 %, Tataři – 1,28 %, Němci – 1,11 % ostatní – 4,51 %.
Populace Kazachstánu
Země se rozkládá na ploše 2,724 milionu kilometrů čtverečních a má deváté největší území na světě. Na severu a západě hraničí země s Ruskem (7 591 km), s Čínou na východě (1 783 km), s Kyrgyzstánem (1 242 km), s Uzbekistánem (2 351 km) a Turkmenistánem (426 km) na jihu. . Celková délka pozemní hranice Kazachstánu s ostatními státy činí 13 200 km.
Kazachstán je největší vnitrozemská země na světě. Většinu země tvoří poušť – 44 % a polopouště – 14 %. Stepy zabírají 26% území Kazachstánu, zatímco lesy – pouze 5,5%. V zemi je 8 500 řek. Součástí země je severovýchodní část Kaspického moře. Aralské jezero je rozděleno mezi Kazachstán a Uzbekistán. V Kazachstánu je 48 000 velkých a malých jezer, mezi nimiž jsou Balchaš, Zaisan a Alakol. Odlehlost země od oceánů určuje kontinentální klima země.
Kazachstán je největší vnitrozemská země na světě
V zemi je více než 5000 ložisek nerostných surovin, jejichž odhadovaná cena se prý pohybuje v desítkách bilionů dolarů. Země je na prvním místě na světě v prozkoumaných zásobách zinku, wolframu a barytu, na druhém místě ve stříbře, olovu a chromitech, na třetím místě v mědi a fluoritu, na čtvrtém místě v molybdenu a na šestém ve zlatě.
Kazachstán má také značné zásoby ropy a plynu a drží 9. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, z nichž většina se nachází v západních oblastech. Kromě toho jsou ložiska uranu a uhlí v zemi 2. a 8. největší na světě.
Kazachstán patří mezi deset největších světových vývozců obilí a je jedním z lídrů ve vývozu mouky. Téměř 70 % orné půdy na severu země zabírá obilí a průmyslové plodiny – pšenice, ječmen, proso. Rýže, bavlna a tabák se pěstují na jihu země. Kazachstán je také známý svými zahradami, vinicemi a melouny. Chov dobytka je další přední oblastí zemědělství v zemi.
Od získání nezávislosti v roce 1991 se HDP na hlavu zvýšil 20krát – ze 700 USD na 14 000 USD. Podle britských expertů je z 25 nejdynamičtějších ekonomik první dekády 21. století Kazachstán na třetím místě a za sebou zanechává Čínu a Katar. Podle Světové banky se země zařadila do skupiny zemí s nadprůměrnými příjmy.
V průběhu let nezávislosti Kazachstán přilákal zahraniční investice ve výši 200 miliard USD, což představuje téměř 70 % celkového objemu zahraničních investic ve Střední Asii. Devizové rezervy země na začátku června 2015 činily asi 98 miliard USD, z čehož více než 69 miliard USD je součástí Národního fondu.
V průzkumu Světové banky a IFC Doing Business 2014 se Kazachstán umístil na 50. místě. V žebříčku globální konkurenceschopnosti Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu (IMD) se země v roce 2015 umístila na 34. místě před Španělskem, Tureckem, Itálií a mnoha dalšími zeměmi.
Kazachstán vyváží těžební produkty, palivo, energii, produkty metalurgického a chemického průmyslu spolu s obilím. Hlavními obchodními partnery země jsou Rusko, Čína, Evropa a státy SNS.
Pro diverzifikaci ekonomiky země úspěšně zavedla Program urychleného průmyslového a inovačního rozvoje, který stanovil modernizaci starých podniků a otevření nových.
V současné době Kazachstán realizuje rozsáhlý projekt s názvem „Nová hedvábná stezka“, který předpokládá oživení historické role země jako hlavního mostu mezi dvěma kontinenty. Plánuje se také přeměna země na největší obchodní a tranzitní uzel regionu. Očekává se, že do roku 2020 se objem tranzitní dopravy přes Kazachstán téměř zdvojnásobí.
V roce 2014 hlava státu oznámila provádění nové hospodářské politiky „Nurly Zhol“, která má propojit tranzitní trasy v různých regionech Kazachstánu, zlepšit a modernizovat logistiku, sociální a průmyslovou infrastrukturu.
Kazachstán začal realizovat Plán národa „100 konkrétních kroků“, který zahrnuje radikální změny zaměřené na realizaci pěti institucionálních reforem.
Kazachstán začal realizovat Plán národa „100 konkrétních kroků“, který zahrnuje radikální změny zaměřené na realizaci pěti institucionálních reforem. Program počítá zejména s vytvořením profesionálního státního aparátu, zajišťujícího právní stát, industrializaci a ekonomický růst, identitu a jednotu a sestavení odpovědné vlády.
Zároveň v zemi probíhá rozsáhlý program sociální modernizace, který zahrnuje výstavbu nových škol, odborných učilišť a univerzit, otevírání moderních lékařských klinik a nemocnic, zlepšování systému sociální podpory.
V současné době je země domovem 130 etnických skupin a má úspěšně fungující poradní orgán pro harmonizaci mezietnických vztahů – Shromáždění lidu Kazachstánu. V Nur-Sultanu se pravidelně konají kongresy vůdců světových a tradičních náboženství.
Základem prosperity Kazachstánu je stabilní růst ve všech odvětvích jeho ekonomiky, mezinárodní uznání a politická stabilita.
Jako lídr ve Střední Asii tato země významně přispívá ke stabilitě v regionu. Země udělala velké pokroky na globální scéně, což dokazuje předsednictví Kazachstánu na summitu OBSE konaném v Nur-Sultanu v prosinci 2010. Další významnou iniciativou bylo zahájení Konference o opatřeních pro interakci a budování důvěry v Asii, asijská obdoba OBSE. Aktivity Kazachstánu jako předsedy Organizace islámské spolupráce, přední organizace islámského světa, získaly pozitivní zpětnou vazbu od mezinárodního společenství. Země je zavedeným lídrem v celosvětovém protijaderném hnutí.
Kazachstán je členskou zemí Euroasijské hospodářské unie.
Základem prosperity Kazachstánu je stabilní růst ve všech odvětvích jeho ekonomiky, mezinárodní uznání a politická stabilita. Kazachstán je zemí hledící do budoucnosti, která si zachovává svou kulturu, tradice a úspěšně realizuje svůj obrovský tvůrčí potenciál v dnešním dynamickém světě.
(OBSE) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace, která stanovuje standardy a normy chování ve všech dimenzích bezpečnosti. Je základním instrumentem v předcházení konfliktů, zvládání krizí a postkonfliktní rehabilitaci. Opírá se o podporu jiných organizací. Je rámcem pro jednání o kontrole ozbrojení v Evropě. Je místem setkávání ke konzultacím o bezpečnostních otázkách.
Činnost OBSE, sdružující 55 členských států, se odráží v jejích třech dimenzích – politicko-vojenské, zaměřené na spolupráci mezi účastnickými zeměmi v oblasti bezpečnosti a posilování důvěry, ekonomicko-environmentální, zabývající se ekonomickými otázkami, vědou, technikou a životním prostředím, a lidské, pokrývající lidská práva, informace, kulturu a vzdělání.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Závěrečným aktem stanovené principy bezpečnosti, tzv. Helsinské desatero (dekalog), neztratily svůj význam a stále nacházejí svoje uplatnění. Zejména v jihovýchodní Evropě a řadě zemí bývalého Sovětského svazu se OBSE snaží naplnit svůj mandát polní operace a mise.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Operativnost OBSE je zajišťována s podporou Sekretariátu, vedeného generálním tajemníkem. Sídlem Sekretariátu byla v době jeho založení (1991) Praha. Po přestěhování do Vídně (1993) zůstala v České republice jako jeho součást pouze Pražská kancelář. Kromě podpory Ekonomického fóra je jednou z hlavních aktivit, kterým se věnuje, působení v roli badatelského a informačního střediska a archivu.
Národní banka Kazachstánu zavedla neomezenou výměnu starých bankovek, včetně vzorku z roku 2006 „ručně“, uvádí Tengrinews.kz.
Tisková služba národní banky uvedla, že toto rozhodnutí bylo učiněno díky odvolání občanů a žádostem poslanců. Rovněž je třeba poznamenat, že neomezená výměna starých bankovek funguje v USA, Anglii, Německu, Dánsku, Austrálii, Švýcarsku, Norsku.
„Rovněž se navrhuje stanovit období paralelního oběhu pro vydávání bankovek nového vzoru do 12 měsíců. To je nezbytné pro systematické stahování bankovek starého vzoru a úpravu pokladen pro nový vzor.“
Po stanoveném období zavést pro banky druhého řádu období výměny bankovek starého stylu za bankovky nového typu do 3 let a pro pobočky NBRK – na dobu neurčitou, „uvádí se ve zprávě.
NAC Kazatomprom JSC je národním provozovatelem Republiky Kazachstán pro dovoz a vývoz uranu, vzácných kovů, jaderného paliva pro jaderné elektrárny. Od roku 2009 je Kazachstán světovým lídrem v těžbě přírodního uranu a Kazatomprom má přednostní práva na rozsáhlé zásoby země.
Mezi aktiva národní atomové společnosti patří celý komplex kazašských podniků zapojených do přední části cyklu jaderného paliva – od geologického průzkumu, těžby uranu a výroby jaderného palivového cyklu až po vědecký výzkum a vývoj patentovaných technologií.
Kazatomprom
Kazatomprom je největším světovým producentem přírodního uranu s prioritním přístupem k jedné z největších světových zdrojů surovin. Akcie společnosti Kazatomprom začaly obchodovat na mezinárodní burze v Astaně a na londýnské burze v listopadu 2018.
Společnost má postavení kazašského národního operátora pro vývoz a dovoz uranu a jeho sloučenin, paliva pro jaderné elektrárny, speciálních zařízení a technologií. Tento status umožňuje Skupině těžit z určitých privilegií, mimo jiné včetně získávání dohod o využívání podloží prostřednictvím přímých jednání s vládou Republiky Kazachstán, která účinně poskytuje prioritní přístup společnosti Kazatomprom k vysoce kvalitnímu využití in situ („ISR“). ”) – vodivá ložiska přírodního uranu, která jsou v Kazašské republice hojná.
Skupina těží z největší rezervní základny v tomto odvětví, s přiřaditelnými rezervami uranu těsně pod 300 ktU.
Všechna uranová ložiska skupiny jsou vhodná pro nákladově efektivní a nejméně ekologicky nezávadnou metodu těžby „ISR“, která v kombinaci se základnou těžebních aktiv s dlouhou životností umožňuje společnosti Kazatomprom zůstat mezi předními a celosvětově nejnižšími producenty uranu.
Společnost Kazatomprom přešla na tržně orientovanou strategii výroby a prodeje, která se přesunula od zaměření na objem k zaměření na hodnotu.
V lednu až únoru 2021 prokázal reálný sektor kazašské ekonomiky dynamiku udržitelného růstu
Na zasedání vlády, kterému předsedal předseda vlády Askar Mamin, byly zvažovány výsledky sociálně-ekonomického rozvoje země a plnění republikánského rozpočtu za leden až únor 2021. Ministr národního hospodářství Aset Irgaliyev, předseda národní banky Kazachstánu Erbolat Dossaev, ministr financí Jerulan Zhamaubayev informoval o stavu ekonomiky, bankovním sektoru, plnění republikového rozpočtu, místním obsahu ve veřejných zakázkách, ministru průmyslu a rozvoje infrastruktury v Beibutu Atamkulov a ministerstvo energetiky Nurlan Nogayev hovořili o rozvoji průmyslového a energetického sektoru, ministr zemědělství Saparkhan Omarov hovořil o zemědělsko-průmyslovém komplexu. Podle prognóz mezinárodních ratingových agentur se očekává růst kazašské ekonomiky do konce roku 2021 o více než 3%. V lednu až únoru 2021 vykazuje reálný sektor ekonomiky stabilní pozitivní dynamiku. Hlavními hnacími silami ekonomického rozvoje jsou zpracovatelský průmysl (+ 6,1%), stavebnictví (+ 9,7%), včetně uvádění bytů do provozu (+ 12,8%), a zemědělství (+ 3,1%). V sektoru služeb dochází v Kazachstánu k postupnému zotavování. Vysokého tempa růstu bylo dosaženo v informačním a komunikačním průmyslu (+ 9,4%). Stabilní růst zaznamenává výroba potravin (+3,1%), lehký průmysl (+ 3,5%), včetně výroby oděvů (+ 19,9%) a kožených výrobků (+ 16,6%), chemický průmysl (+ 14,1%), hutní výroba ( + 3,5%), včetně výroby neželezných kovů (+ 5,4%), strojírenství (+ 21,2%), včetně automobilového průmyslu (+ 19,6%), a farmaceutických výrobků (+ 9,2%). Produkce uhlí je vysoká (+ 4,5%). Růst investic do stálých aktiv bez těžby na 13,3%. 4. března 2021 se konalo zasedání Monitorovacího výboru OPEC +, na kterém byly dohodnuty zvláštní podmínky pro Kazachstán, které počítají se zvýšením denní těžby ropy o 20 tisíc barelů. To umožní mírné zvýšení tempa růstu v těžebním sektoru.
Kazachstán Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu
Od prosince 2018 byly výkon kompetencí v otázce lákání investic převeden na Ministerstvo zahraničních věcí Kazachstán, naopak tvorba relevantních politik byla přenesena na Ministerstvo národního hospodářství Kazachstánu. Investiční výbor a národní společnost KAZAKH INVEST JSC, zřízená vládou Kazachstánu a jednající jejím jménem jako jediný vyjednávač, byla zmocněna vést jednání s investory a sledovat provádění investičních projektů. Investorům je poskytována celá řada podpůrných služeb podle principu „one-stop shop“ – od hledání nápadu po uvedení projektu do provozu. Takový mechanismus umožňuje vysílat projekty z regionů přímo do zahraničních agentur a hledat potenciální investory a naopak. Byly vyvinuty a implementovány nové přístupy, které zahrnují vývoj investičních návrhů, podporu investorů, identifikaci a eliminaci nepříznivých faktorů. Vláda Kazachstánu prosazuje dlouhodobě vstřícnou politiku vůči zahraničním investorům. Od roku 2015 uplatňuje KZ vláda upravený rejstřík investičních pobídek pro zahraniční investory. V rámci investičních pobídek jsou pro zahraniční investory k dispozici následující pobídky: osvobození od celních poplatků (pro import technologického zařízení a jeho částí na období 5 let, pro import náhradních dílů pro technologické zařízení, suroviny a materiály na období 5 let v závislosti na rozměru investice), granty „in-kind“ (majetek, vlastněný Republikou Kazachstán, bude převeden do dočasného bezplatného užívání nebo bude poskytnuto právo na dočasné bezplatné užívání pozemků, a to s předpokladem následujícího převodu do vlastnictví nebo využití půdy; maximální rozměr grantu „in-kind“ nesmí převyšovat 30% investice). Pro prioritní investiční projekty mohou být poskytnuty další následující pobídky: daňové pobídky (snížení daně z příjmu právnických osob až o 100 %, uplatnění 0 koeficientu u daně z půdy, výměr daně z majetku na úrovni 0 % ke zdaňovanému základu), investiční dotace (vrácení do 30 % skutečných nákladů na výstavbu a montážní práce a nákladů za zakoupené zařízení). Investiční pobídky jsou určeny pro projekty v definovaných prioritních oblastech, jako je chemický průmysl, metalurgie, výroba osobních vozidel, výroba nábytku, pozemní doprava, letecká doprava, komunikace, zdravotnické aktivity apod.
Investiční preference se poskytují právním subjektům (legal entity) Kazachstánu. Investiční pobídky jsou poskytovány na základě investiční dohody, uzavřené mezi Investičním výborem (Investment Committee) Ministerstva zahraničních věci KZ a právním subjektem implementujícím investiční projekt.