Archiv pro štítek: Kazachstán

Republika Kazachstán je unitární stát s prezidentským systémem vlády. Podle ústavy je Kazachstán demokratickým, sekulárním, právním a sociálním státem, který uznává člověka, jeho život, práva a svobody jako nejvyšší hodnoty země.

Kazachstán získal nezávislost 16. prosince 1991. Nur-Sultan je hlavním městem země. Kazachština je úředním jazykem Kazachstánu. Ruský jazyk má status jazyka mezietnické komunikace. Měnová jednotka používaná v Kazachstánu je tenge.

Prezident Republiky Kazachstán je hlavou státu, nejvyšším politickým činitelem, který určuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky země a zastupuje Kazachstán na mezinárodní scéně. Prezident je symbolem a garantem národní jednoty a státní moci, nedotknutelnosti Ústavy i práv a svobod jednotlivce a občana.

Vláda realizuje výkonnou moc, stojí v čele soustavy výkonných orgánů a vykonává dohled nad jejich činností.

Parlament Republiky Kazachstán vykonává zákonodárné funkce a skládá se ze dvou komor jednajících na stálém základě: Senátu a Majilis.

Senát se skládá z poslanců, z nichž dva zastupují každý region země, dále města celostátního významu a hlavní město Kazachstánu. Patnáct poslanců Senátu jmenuje prezident s ohledem na rovné zastoupení národních, kulturních a jiných významných zájmů společnosti.

Majilis se skládá ze 107 poslanců, z nichž devět je voleno Shromážděním lidu Kazachstánu. Funkční období poslanců Senátu je šestileté; funkční období poslanců Majilis je pět let. V současné době jsou v Mazhilis tři strany, včetně „Nur Otan“ Lidové demokratické strany, „Ak zhol“ Demokratické strany Kazachstánu a Komunistické lidové strany Kazachstánu.

Země je rozdělena do 14 správních zón a má 3 města celostátního významu.

Populace Kazachstánu přesahuje 18 milionů lidí. Etnická struktura společnosti je podle sčítání lidu z roku 2009 následující: Kazaši – 63,07 %, Rusové – 23,7 %, Uzbekové – 2,85 %, Ukrajinci – 2,08 %, Ujgurové – 1,4 %, Tataři – 1,28 %, Němci – 1,11 % ostatní – 4,51 %.

Země se rozkládá na ploše 2,724 milionu kilometrů čtverečních a má deváté největší území na světě. Na severu a západě hraničí země s Ruskem (7 591 km), s Čínou na východě (1 783 km), s Kyrgyzstánem (1 242 km), s Uzbekistánem (2 351 km) a Turkmenistánem (426 km) na jihu. . Celková délka pozemní hranice Kazachstánu s ostatními státy činí 13 200 km.

Kazachstán je největší vnitrozemská země na světě. Většinu země tvoří poušť – 44 % a polopouště – 14 %. Stepy zabírají 26% území Kazachstánu, zatímco lesy – pouze 5,5%. V zemi je 8 500 řek. Součástí země je severovýchodní část Kaspického moře. Aralské jezero je rozděleno mezi Kazachstán a Uzbekistán. V Kazachstánu je 48 000 velkých a malých jezer, mezi nimiž jsou Balchaš, Zaisan a Alakol. Odlehlost země od oceánů určuje kontinentální klima země.

V zemi je více než 5000 ložisek nerostných surovin, jejichž odhadovaná cena se prý pohybuje v desítkách bilionů dolarů. Země je na prvním místě na světě v prozkoumaných zásobách zinku, wolframu a barytu, na druhém místě ve stříbře, olovu a chromitech, na třetím místě v mědi a fluoritu, na čtvrtém místě v molybdenu a na šestém ve zlatě.

Kazachstán má také značné zásoby ropy a plynu a drží 9. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, z nichž většina se nachází v západních oblastech. Kromě toho jsou ložiska uranu a uhlí v zemi 2. a 8. největší na světě.

Kazachstán patří mezi deset největších světových vývozců obilí a je jedním z lídrů ve vývozu mouky. Téměř 70 % orné půdy na severu země zabírá obilí a průmyslové plodiny – pšenice, ječmen, proso. Rýže, bavlna a tabák se pěstují na jihu země. Kazachstán je také známý svými zahradami, vinicemi a melouny. Chov dobytka je další přední oblastí zemědělství v zemi.

Od získání nezávislosti v roce 1991 se HDP na hlavu zvýšil 20krát – ze 700 USD na 14 000 USD. Podle britských expertů je z 25 nejdynamičtějších ekonomik první dekády 21. století Kazachstán na třetím místě a za sebou zanechává Čínu a Katar. Podle Světové banky se země zařadila do skupiny zemí s nadprůměrnými příjmy.

V průběhu let nezávislosti Kazachstán přilákal zahraniční investice ve výši 200 miliard USD, což představuje téměř 70 % celkového objemu zahraničních investic ve Střední Asii. Devizové rezervy země na začátku června 2015 činily asi 98 miliard USD, z čehož více než 69 miliard USD je součástí Národního fondu.

V průzkumu Světové banky a IFC Doing Business 2014 se Kazachstán umístil na 50. místě. V žebříčku globální konkurenceschopnosti Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu (IMD) se země v roce 2015 umístila na 34. místě před Španělskem, Tureckem, Itálií a mnoha dalšími zeměmi.

Kazachstán vyváží těžební produkty, palivo, energii, produkty metalurgického a chemického průmyslu spolu s obilím. Hlavními obchodními partnery země jsou Rusko, Čína, Evropa a státy SNS.

Pro diverzifikaci ekonomiky země úspěšně zavedla Program urychleného průmyslového a inovačního rozvoje, který stanovil modernizaci starých podniků a otevření nových.

V současné době Kazachstán realizuje rozsáhlý projekt s názvem „Nová hedvábná stezka“, který předpokládá oživení historické role země jako hlavního mostu mezi dvěma kontinenty. Plánuje se také přeměna země na největší obchodní a tranzitní uzel regionu. Očekává se, že do roku 2020 se objem tranzitní dopravy přes Kazachstán téměř zdvojnásobí.

V roce 2014 hlava státu oznámila provádění nové hospodářské politiky „Nurly Zhol“, která má propojit tranzitní trasy v různých regionech Kazachstánu, zlepšit a modernizovat logistiku, sociální a průmyslovou infrastrukturu.

Kazachstán začal realizovat Plán národa „100 konkrétních kroků“, který zahrnuje radikální změny zaměřené na realizaci pěti institucionálních reforem. Program počítá zejména s vytvořením profesionálního státního aparátu, zajišťujícího právní stát, industrializaci a ekonomický růst, identitu a jednotu a sestavení odpovědné vlády.

Zároveň v zemi probíhá rozsáhlý program sociální modernizace, který zahrnuje výstavbu nových škol, odborných učilišť a univerzit, otevírání moderních lékařských klinik a nemocnic, zlepšování systému sociální podpory.

V současné době je země domovem 130 etnických skupin a má úspěšně fungující poradní orgán pro harmonizaci mezietnických vztahů – Shromáždění lidu Kazachstánu. V Nur-Sultanu se pravidelně konají kongresy vůdců světových a tradičních náboženství.

Jako lídr ve Střední Asii tato země významně přispívá ke stabilitě v regionu. Země udělala velké pokroky na globální scéně, což dokazuje předsednictví Kazachstánu na summitu OBSE konaném v Nur-Sultanu v prosinci 2010. Další významnou iniciativou bylo zahájení Konference o opatřeních pro interakci a budování důvěry v Asii, asijská obdoba OBSE. Aktivity Kazachstánu jako předsedy Organizace islámské spolupráce, přední organizace islámského světa, získaly pozitivní zpětnou vazbu od mezinárodního společenství. Země je zavedeným lídrem v celosvětovém protijaderném hnutí.

Kazachstán je členskou zemí Euroasijské hospodářské unie.

Základem prosperity Kazachstánu je stabilní růst ve všech odvětvích jeho ekonomiky, mezinárodní uznání a politická stabilita. Kazachstán je zemí hledící do budoucnosti, která si zachovává svou kulturu, tradice a úspěšně realizuje svůj obrovský tvůrčí potenciál v dnešním dynamickém světě.