17. listopadu 1960 byl v pankrácké věznici popraven Vladivoj Tomek

17. listopadu 1960 byl v pankrácké věznici popraven Vladivoj Tomek
17. listopadu 1960 byl v pankrácké věznici popraven Vladivoj Tomek

17. listopadu 1960 byl v pankrácké věznici popraven Vladivoj Tomek, poslední popravený komunistickou justicí z politických důvodů.

Tomek bojoval proti režimu výrobou protikomunistických letáků a politických karikatur zesměšňujících významné představitele ČSSR a SSSR a výrobou zbraní. Vedl skupinu Othello, která měla za cíl svrhnout komunistickou vládu. Se svými druhy plánoval atentáty na politické činitele, výrobu a distribuci letáků, obstarávání zbraní a nakonec ozbrojené povstání. Nejznámější akcí této skupiny bylo přepadení ozbrojené vojenské hlídky v Praze-Strašnicích v prosinci roku 1952. Při tomto přepadení, naplánovaném kvůli získání dalších zbraní a munice, Tomek společně s dalšími třemi mladíky přepadl vojenskou hlídku v ulici Nad Vodovodem kousek od dnešní stanice metra Želivského. Chtěli od vojáků získat samopaly. Všechno se ale zvrtlo. Obě strany začaly střílet. V uličce tehdy navečer 16. prosince 1952 padlo na 200 výstřelů. Dva vojáci byli zraněni a jeden z nich zemřel.
Tomkova skupina posléze od ozbrojených akcí na několik let upustila a soustředila se na tišší formy odporu. I přesto se jim nakonec bezpečnostní složky dostaly na stopu a skupinu pozatýkaly. V následujícím procesu padl trest smrti pro Vladivoje Tomka, ostatním obviněným byly vyměřeny tresty od dvou do pětadvaceti let odnětí svobody.

Když britské síly v dubnu 1945 vstoupily do koncentračního tábora Bergen-Belsen, očekávaly vězně, ale místo toho nalezly živou noční můru.

Když britské síly v dubnu 1945 vstoupily do koncentračního tábora Bergen-Belsen, očekávaly vězně, ale místo toho nalezly živou noční můru.
Když britské síly v dubnu 1945 vstoupily do koncentračního tábora Bergen-Belsen, očekávaly vězně, ale místo toho nalezly živou noční můru.

Když britské síly v dubnu 1945 vstoupily do koncentračního tábora Bergen-Belsen, očekávaly vězně, ale místo toho nalezly živou noční můru. Tábor byl plný desítek tisíc vyhublých vězňů ležících mezi hromadami mrtvol. Nemoci, hlad a vyčerpání pohltily téměř všechny. Osvoboditelé ztichli – neozýval se žádný jásot svobody, jen těžké ticho smrti a nevíry.
Mezi nimi byla i mladá britská zdravotní sestra, sotva vycvičená na to, co viděla. Opatrně se pohybovala mezi těly a hledala jakékoli známky života. Když našla kostlivou ženu, která sotva dýchala, nalila trochu vody do hrnku a pomohla jí napít se. Ženiny popraskané rty se slabě pohybovaly a vytvořily jediné slovo – „Danke“ – „děkuji“.
Toto jediné slovo zlomilo sestře klid. Uvědomila si, že po letech krutosti a mlčení byla posledním činem této křehké ženy vděčnost. Sestra plakala, protože věděla, že by mohla být poslední, kdo tento hlas uslyší. Bergen-Belsen se stal symbolem ceny lidské krutosti – a malých, srdcervoucích okamžiků lidstva, které stále přežívaly uprostřed nepředstavitelné hrůzy.

NAMA Prague, spol. s r.o. , Praha IČO 41191919

NAMA Prague, spol. s r.o. , Praha IČO 41191919
NAMA Prague, spol. s r.o. , Praha IČO 41191919

NAMA Prague, spol. s r.o.
IČO: 41191919
Z. KAPITÁL: 4.9 milionů Kč
SCHRÁNKA: 7aqpi8y
DIČ (DPH): CZ41191919 , Detail plátce DPH
ADRESA: 110 00 Praha 1 Staré Město Řásnovka 782/3

NAMA Prague, spol. s r.o. , Praha IČO 41191919
NAMA Prague, spol. s r.o. , Praha IČO 41191919

Datum vzniku a zápisu 2. září 1991
Spisová značka C 3898/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma NAMA Prague, spol. s r.o.
Sídlo Řásnovka 782/3, 110 00 Praha
Identifikační číslo 41191919
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět podnikání hostinská činnost.
masérské, rekondiční a regenerační služby
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Kateřina Kotíková Praha
Kateřina Kotíková
Praha

Statutární orgán
Jednatel
Kateřina Kotíková
Praha
Den vzniku funkce: 22. leden 2013
Počet členů 2
Způsob jednání
Jednatel zastupuje společnost samostatně.
Společníci
Společník
Epstein & Šrámek Hotel a.s. IČO: 27681025
Praha 5 Smíchov U Nesypky 3142/6a, , 150 00
Podíl: Vklad: 4 850 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Druh podílu: základní
Základní kapitál 4 850 000,-Kč

V roce 1945, když spojenecké síly konečně osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen, naskytla se jim scéna chaosu a nepředstavitelného utrpení

V roce 1945, když spojenecké síly konečně osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen, naskytla se jim scéna chaosu a nepředstavitelného utrpení
V roce 1945, když spojenecké síly konečně osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen, naskytla se jim scéna chaosu a nepředstavitelného utrpení

V roce 1945, když spojenecké síly konečně osvobodily koncentrační tábor Bergen-Belsen, naskytla se jim scéna chaosu a nepředstavitelného utrpení. Přeživší, kostnatí a slabí, bloudili ruinami a hledali zbytky jídla, známé tváře nebo jakékoli známky života. Vzduch byl plný úlevy i smutku, strašidelné směsice svobody a ztráty.
Uprostřed této zkázy se dva přeživší spatřili a náhle se zastavili. Ačkoli byli příliš křehcí na to, aby mluvili, natáhli se k sobě a objali se, jako by si chtěli potvrdit, že lidstvo stále existuje. V tom krátkém, chvějícím se okamžiku sdíleli svět emocí, smutku za to, co bylo ztraceno, vděčnosti za to, co zbylo, a naděje, že život může ještě pokračovat. Voják, který byl svědkem této scény, později řekl, že ticho mezi nimi bylo silnější než jakákoli slova. Toto jediné objetí se stalo trvalým symbolem vytrvalosti a ukázalo, že i po nepopsatelné hrůze může schopnost lásky a spojení stále přežít.

Witold Pilecki člen polského odboje v době Nacistického útlaku

Witold Pilecki člen polského odboje v době Nacistického útlaku
Witold Pilecki člen polského odboje v době Nacistického útlaku

V roce 1940 učinil Witold Pilecki, člen polského odboje, rozhodnutí, které si jen málokdo dokázal představit. Dobrovolně se přihlásil k zajetí Němci během pouliční razie ve Varšavě, aby se mohl infiltrovat do koncentračního tábora Osvětim. Pod falešnou identitou se stal vězněm číslo 4859. Jeho úkolem bylo shromažďovat zpravodajské informace, organizovat odboj uvnitř tábora a dokumentovat hrůzy, které se tam páchaly.
Během pobytu v Osvětimi Pilecki tajně vybudoval síť vězňů, kteří spolupracovali na sdílení informací a pomáhali ostatním přežít. Rozesílal podrobné zprávy popisující zvěrstva, k nimž došlo, a stal se jedním z prvních lidí, kteří poskytli vnějšímu světu přímé důkazy o masovém vraždění. Jeho odvaze čelit nepředstavitelné krutosti se vyrovnala pouze jeho odhodlání zajistit, aby se pravda odhalila.
Po téměř třech letech v táboře Pilecki v roce 1943 uprchl a znovu se připojil k polskému podzemí. Později bojoval ve Varšavském povstání v roce 1944 a pokračoval ve svém boji proti útlaku. Když válka skončila, Polsko padlo pod sovětskou kontrolu a Pilecki byl v roce 1947 zatčen novým komunistickým režimem. Obviněn ze špionáže byl mučen a v roce 1948 po vykonstruovaném procesu popraven. Jeho statečnost a obětavost dodnes silně připomínají sílu lidského ducha tváří v tvář tyranii.